Klub mladých diváků na konferenci v Berlíně

Klub mladých diváků byl představen 22. května 2025 na mezinárodní konferenci v Berlíně Connected Audience Conference: Culture & Young People – What Could Possibly Go Wrong? Následuje článek Barbory Werner, na základě kterého byla pozvána k vytvořeření a představení příspěvku.

Mladí diváci – překvapivě diversifikovaná – vybíravá a těžko přístupná skupina diváků

Lepší porozumění publiku je pro fungování kulturních institucí klíčové – nejinak tomu je i v případě institucí zaměřených na mladé publikum, které se pokouší analyzovat preference mladého diváka. Jak nicméně chci ukázat na základě zkušenosti z České republiky, případná zjištění komplikuje skutečnost, že pokud je zkoumaný vzorek diváků dostatečně široký, preference jsou velmi různorodé a zpětná vazba nejednoznačná. Především je ale pro mladé diváky při hodnocení zážitku relevantní široká škála aspektů, které bychom mohli mít tendenci označit za analyticky nevýznamné.

Klub mladých diváků v Praze funguje již 60 let, přičemž prostřednictvím partnerství se základními a středními školami zprostředkovává svým členům pravidelnou návštěvu divadla. Klub má přes 17 tis. členů a zájem o naše služby v posledních 10 letech roste. Každý člen ročně navštíví 3-5 představení napříč 60 divadly v Praze. Zpětnou vazbu od mladých diváků přitom získáváme nepřímo: skrze účast a pozorování na představení se školními skupinami, písemné reakce učitelů, či prostřednictvím každoroční ankety o nejlepší představení.

Zjišťujeme přitom, že preference mladých diváků jsou silně heterogenní – je tedy otázka, zda má smysl s takto širokou kategorií analyticky pracovat. V preferencích navíc hrají roli nejen charakteristiky jednotlivých inscenací (např. silný hrdina, srozumitelné vyprávění a kvalitní hudební složka), ale také nepřímé faktory jako je prestiž a centrální umístění divadla či obsazení známých herců. V neposlední řadě pak mladí diváci paradoxně preferují hry určené pro obecné publikum – nikoli tvorbu pro děti a dospívající.

Jak tedy ukazuje naše zkušenost, k hodnocení preferencí mladého publika je přinejmenším nezbytné přistupovat bez „dospělých” předsudků ohledně toho, jaké aspekty vlastní zkušenosti má či nemá brát v potaz či jaká tvorba je pro něj vhodná a přínosná. Především je ale otázkou, zda by nebylo vhodnější se analyticky zaměřovat na menší podmnožiny mladého publika.